Kapitola se zabývá specifiky akademické kultury a měníc ími se charakteristikami prostředí vysokých škol. Klíčové koncepty explanace a kritické analýzy jsou „kvalita“ a „excelence“.
Srovnává se tradiční a nová akademická kultura. Pozornost se soustřeďuje na aktuální stav akademické kultury jako hybridu podléhajícímu ekonomickým a technokratickým kritériím.
Otázka zda současný stav vnímat jako krizi nebo rozkvět zůstává otevřená dalším interpretacím.