V této studii se autor zaměřuje na stav židovského vzdělávání v 18. století a na jeho následný vývoj ve 19. století. Ukazuje, nakolik měla na tuto proměnu vliv sekularizace, myšlenky osvícenství a požadavky tehdejší doby.
V první části je popisována školní docházka židovského mládence na prvním stupni v tzv. chederech a také na stupni druhém v tzv. ješivách. Autor hovoří o kritice, kterou byly tyto způsoby vzdělávání očerňovány a také o změnách, kterými prošly.
Během 19. století byly zakládány první moderní židovské teologické semináře. Studie představuje především dva z nich: seminář ve Vratislavi a seminář v Budapešti.
Ve druhé části příspěvku pojednává autor o životě a dílu rabína Zachariáše Frankla z Prahy. Jsou popsána jeho studia, působení na rabínských postech a jeho koncepce pozitivně-historického judaismu.
Třetí část je věnována vzdělání a cestám rabína Leopolda Löwa z Černé Hory na Moravě. Autor hovoří o jeho účasti na emancipaci maďarského judaismu a o jeho účasti na Maďarské revoluci roku 1848.
Ač musel Löw čelit mnoha ústrkům z vlastních řad, podařilo se mu položit základy židovskému teologickému semináři v Budapešti. Studie čerpá celkem ze čtyřiceti devíti zdrojů, mezi něž patří jak současné články a monografie, tak dobová periodika a korespondence.