Nevyhnutelnost vlastní smrti je jednou z nejobtížnějších výzev, které musí člověk čelit. Vyrovnávání se s koncem života probíhá u každého jedince vlastním, jedinečným a subjektivně citlivým způsobem.
Někteří jedinci mohou nastávající událost uvítat smířeni; jiní se strachem, úzkostí nebo hlubokou depresí. K většině požadavků na psychoterapii dochází z důvodů psychologických problémů pacientů; někdy psychoterapii žádají členové rodiny, duchovní či pacienti samotní.
V mnohých případech jedinci mají problémy se zvládáním spletitosti otázek konce života. Článek se konkrétně věnuje užití kognitivně-behaviorální terapie (KBT) u lidí čelících konci života na dvou kazuistikách. Jsou nastíněny techniky terapie a doporučeny pokyny, jak postupovat dále.