Abstrakt
Text se zabýval otázkou života pobělohorských exulantů v saských hostitelských městech a jejich návraty zpět do vlasti. Podrobně se zaměřil na odchod měšťanů z královského města Slaný do saského exilu, kteří jím čelili nastalému protireformačnímu tlaku.
Slánští exulanti, kteří si povětšinou za místo svého nového pobytu zvolili saská příhraniční města, museli ve svém novém domově překonávat mnohé těžkosti. Většina jich pramenila z odlišného přístupu k v íře, neschopnosti komunikovat v němčině, ekonomických překážek a mnohdy negativního přístupu měšťanů hostitelských měst.
Všechny tyto skutečnosti vedly mnohé z nich k návratu zpět do vlasti. Cílem této studie bylo ukázat, že při něm museli čelit společenským změnám ve slánské měšťanské společnosti a také změně její paměti.
Ta spočívala v popření dosavadní nekatolické minulosti města a ve vybudování negativního obrazu exulanta jako nepřítele katolické víry. Tento pohyb byl společensky a ekonomicky podmíněný a došlo k němu v průběhu jedné generace.
Zpět do struktur slánské měšťanské společnosti se podařilo proniknout pouze těm měšťanům, kteří byli schopni či ochotni tuto změnu postihnout. Ti z nich, kteří zvolili setrvání v exilu, se buď snažili zcela integrovat do saské společnosti či si uchovávali svou skupinovou identitu.
I tyto přístupy byly jasně generačně vyhraněny.