Agent provokatér je kontroverzním tématem trestního práva. Úvahy o jeho možném pozitivním zakotvení v právním řádu vzbuzují často výrazné reakce. Jeho povaha totiž naráží na ústavněprávní principy a normy, které tvoří samotný základ demokratického právního státu a znemožňují mu, aby na místo snahy o budování legality vyvolával trestnou činnost a fakticky se na ní spolupodílel.
Práce rozebírá problematiku agenta provokatéra ze tří úhlů pohledu. Nejdříve se zabývá agentem provokatérem z hlediska procesních záruk spravedlnosti a odpovídá tak na otázku přípustnosti důkazů získaných pomocí agenta provokatéra v trestním řízení.
Druhou oblastí, kterou řeší, je posouzení trestnosti jednání samotného agenta provokatéra. Poslední otázkou, kterou se předkládaná práce zabývá, je problém trestnosti osoby vyprovokované k trestnému činu.
Autor se snaží o striktní rozlišení hmotněprávních a procesních argumentů, jejichž směšování dovádí současnou doktrínu k nesprávným závěrům. Stranou nenechává ani otázku soukromého agenta provokatéra.