Konstituování pracovního práva jako samostatného právního odvětví nikdy neznamenalo jeho úplnou izolaci od ostatních odvětví práva. Pracovní právo si zachovalo vždy velmi úzký vztah k právu občanskému.
Důvodů je hned několik. Normy pracovního práva vznikaly stupňovitě a příležitostně v podstatě jako řetěz korektur škodlivých důsledků svobodné smlouvy pracovní.
Vzhledem ke specifickému vývoji pracovního práva po roce 1948, kdy postupně došlo z ideologických důvodů k oddělení pracovněprávní úpravy z práva občanského, byla řada institutů pracovního práva ustavena na podkladě či přímo dle podoby institutů občanského práva.