Výhodou neinvazivních metodik je skutečnost, že umožňují získat relevantní informace o systémové hemodynamice a srdečním výdeji kriticky nemocného pacienta ještě před zavedením invazivních vstupů (tracheální intubace, centrální žilní katétr a arteriální linka) a měření je možné neomezeně opakovat. Nevýhodou je, že s klesající invazivitou metodiky a rostoucí složitostí aproximace dat klesá absolutní přesnost výsledků monitorace.