Politici jsou jakožto veřejné osoby pod zvýšeným dohledem médií i veřejnosti. Tento dohled se zaměřuje nejen na jejich jednání ve veřejné funkci, ale také na jejich chování v soukromém životě, která by mohlo, ať už skutečně nebo domněle, ovlivňovat výkon veřejné funkce.
Tento text představuje hranici mezi veřejným a soukromým životem politiků v pohledu čtenářů nejčtenějšího českého bulvárního deníku - Blesku. Kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů a skupinové diskuse se čtenáři Blesku předkládá argumenty, které čtenáři používají ke kategorizaci informací o politicích na ty, které patří do veřejné sféry a měly by být proto zveřejňovány, a na ty, které patří do soukromé sféry a zveřejňovány by proto být neměly.
Z pohledu čtenářů občané mají mít právo na ty informace ze soukromého života politiků, které jim pomáhají poznat charakter politiků nebo poukazují na možný vliv soukromého života na výkon veřejné funkce, neboť veřejná funkce může být zneužívána pro soukromé účely, jak je tomu v případě korupce. Čtenáři si zároveň představují, jaké je to být v roli politika a pod s tím spojeným neustálým dohledem veřejnosti. Na to odkazují při obhajobě práva politiků na respektování jejich soukromého života, neboť čtenářům by byl veřejný přezkum jejich vlastního života také nepříjemný.
Zdá se, že argumenty čtenářů jsou do značné míry založeny na jejich osobní historii. Zkoumání politické participace by tak mělo zahrnovat perspektivu každodenní životní zkušenosti široké veřejnosti.