Abstrakt
Východisko: V naší studii jsme srovnávali aktivitu sedmi vybraných svalů odrazové dolní končetiny z pohledu celkové aktivace, úrovně preaktivace a kokontrakce dvojic antagonistů. Soubor: Měření se zúčastnilo 14 aktivně sportujících atletů - mužů (stáří 22,6 +- 4,4 roku; výška 182,4 +- 5,3 cm; hmotnost 74,7 +- 6,2 kg), kteří v dlouhodobé sportovní přípravě prošli desetibojařskou průpravou a jejichž osobní rekord v desetiboji překročil 6000 bodů.
Metody: Atleti prováděli tři typy odrazů: běžecký krok, akcelerovaný běh a odraz do dálky v laboratorních podmínkách. Reakční síla podložky byla měřena pomocí dynamometrické desky (Kistler 9281 A).
Aktivita sedmi svalů byla měřena pomocí povrchové elektromyografie. Usměrněný a vyhlazený signál byl následně analyzován v průbehu přípravné a oporové fáze.
Výsledky: Největší rozdíly ve svalové aktivitě byly pozorovány v míře celkové aktivace u pěti sledovaných svalů. Míra preaktivace byla odlišná především u m. tibialis anterior a m. gluteus maximus.
V oporové fázi byIa pozorovatelná změna aktivity svalů v závislosti na silovém nároku odrazu u extenzorů (rectus femoris, soleus a gastrocnemius med.) Závěry: Míra aktivity u extenzorů dolních končetin souvisí především se silovou náročností odrazu. Zmeny v aktivite m. tibialis anterior v předodrazové fázi jsou způsobí změny rotační tuhosti hlezenního kloubu.