Evropská patentová úmluva a dodatkové ochranné osvědčení pro léčivé přípravy; kretéria a funkční a strukturální definice účinné látky [čl. 3 nařízení (ES) č. 469/2009]
Abstrakt
Článek 3 (a) nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky musí být vykládán v tom smyslu, že pro to, aby aktivní složky, které mají být považovány jako "chráněné platným základním patentem 've smyslu tohoto ustanovení, není nutné pro účinné látky, které mají být určeny v nárocích patentu o strukturním vzorci. Je-li aktivní látka kryta funkční vzorce v nárocích patentu vydaného evropských patentů úřadu, čl. 3 (a) tohoto nařízení není v zásadě nebrání udělení dodatkového ochranného osvědčení pro danou účinnou látku, za předpokladu, že je možné dospět k závěru na základě těchto nároků, interpretovány mimo jiné ve světle popisu vynálezu, jak je požadováno podle článku 69 úmluvy o udělování evropských patentů a protokol o výkladu tohoto ustanovení, že pohledávky vztahují, konkludentně, ale nezbytně, a zejména, aby účinné látky v otázce, která je věc, kterou určí předkládajícím soudem.