Autor se ve svém příspěvku zabývá slavným dílem Alberta Camuse „Cizinec“, a to především pod zorným úhlem směru „právo a literatura“. Z tohoto pohledu nás tak nejprve obeznamuje s okolnostmi vzniku díla (jeho myslitelnými literárními předlohami atd.).
Následně nás seznamuje i s dějem novely, v jejíž prvé části jsou obsaženy skutečnosti, které se v důsledku jednání hlavního hrdiny „bílého Alžířana“ Mersaulta (způsobí smrt místního Araba) stávají předmětem soudního zkoumání v části druhé. Hlavní důraz je tak následně kladen jak na analýzu činnosti vyšetřujícího soudce (právě zde jsou i zajímavé pasáže týkající se vztahu státu a církve v tehdejší Francii), tak i na reflexi samotného průběhu soudního procesu, který končí Meursaultovým odsouzením k trestu smrti.
Právě tento proces pak lze jistě i chápat jako rituální odvržení hlavního hrdiny od společnosti, jejíž často nemálo pokrytecká pravidla odmítl přijmout za své.