Druhý svazek Dějin cisterciáckého řádu navazuje na předchozí díl a obsahuje portréty sedmi českých cisterciáckých opatství, pěti mužských (Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Svaté Pole, Zbraslav a Skalice) a dvou určených pro jeptišky (Pohled, Sezemice). U všech sleduje jejich založení, dějiny, do roku 1420 zachovanou pramennou základnu, vazbu k nadřízeným církevním institucím i českým panovníkům.
Dále pojednává o jednotlivých opatech či abatyších a zkoumá vývoj pozemkové držby klášterů, stejně jako jejich ekonomiku. Na závěr každé kapitoly následují zmínky o klášterní knihovně a zachovaných uměleckých předmětech spojených s jednotlivými opatstvími.