Abstract
Problematika:
Neakceptovatelně vysoké procento diabetiků podstoupí každoročně vysokou amputaci dolní končetiny. Hlavní příčinou amputací těchto pacientů je obliterující aterosklerózou těžce postižené bércové řečiště. Konečným stadiem tohoto procesu je rozvoj ulcerací a gangrény nohy. S rozvojem revaskularizačních technik došlo v posledních letech k agresivnějšímu přístupu v řešení této problematiky a zejména intervenční radiologie dosáhla poměrně dobrých výsledků v infrapopliteální oblasti. Ne v nevýznamném počtu případů však perkutánní techniky nejsou úspěšné. Pedální bypass je podle mnoha prací dobrou alternativou k záchraně diabetické nohy s kritickou ischemií v indikovaných případech.
Cíl studie:
Hlavním cílem této práce bylo retrospektivně zhodnotit 6 let soustředěné snahy o záchranu diabetických končetin pedálním bypassem v případech, v nichž nebyla jiná alternativa revaskularizace možná.
Materiál a metody:
Na Klinice transplantační chirurgie IKEM bylo k pedálnímu bypassu indikováno celkem 68 kriticky ischemických končetin diabetických pacientů v období 1996–2002. Indikací k operaci byla vždy konečná fáze obliterující aterosklerózy dolních končetin s rozvojem gangrény či nehojících se ulcerací u diabetiků se syndromem diabetické nohy, kde bylo diagnostikováno rozsáhlé poškození bércových tepen (eventuálně i dalších úseků infrainguinálních tepen). Do retrospektivní studie byli zařazeni pouze diabetici, kterým byla provedena revaskularizace s distální anastomózou umístěnou na některou z tepen pod úrovní kotníku. Pooperační sledování bylo pravidelně prováděno pomocí duplexní ultrasonografie a medián sledování byl 28 měsíců (1–78). Hodnocena byla primární a sekundární průchodnost rekonstrukcí, záchrana končetiny a mortalita a morbidita v souvislosti s operačním výkonem.
Výsledky:
Z celkově 68 končetin indikovaných k pedálnímu bypassu (PB) byla revaskularizace provedena u 60 dolních končetin, 8krát byla provedena pouze operační revize tepen nohy. 1roční primární průchodnost PB byla 46 %, sekundární průchodnost byla 67 %. 2letá primární průchodnost PB byla 29 %, 2letá sekundární průchodnost 52 %. Záchrany končetiny v 1. roce bylo dosaženo v 71 %. Záchrany končetiny ve 2letém sledování bylo dosaženo v 68 % případů. Mortalita do 30 dnů byla 0 %, morbidita 9,5 %.
Závěr:
Podle výsledků této práce lze říci, že pedální bypass má akceptovatelnou 2letou sekundární průchodnost, je spojen s nulovou peroperační mortalitou a nízkou morbiditou. Touto technikou lze dosáhnout záchrany končetiny v 68 % ve 2 letech.