Práce se zabývá vztahem mezi počtem prvků a abstraktním pojmem čísla a otázkou, zda lze mluvit u lidských subjektů o okamžitém „vidění“ nejen malých ale i velkých čísel. Jako podklad k úvahám je navržena reprezentace čísel pomocí tvaru křivek a vizuální nearitmetická procedura určující, zda počet prvků nějakého souboru je prvočíslo nebo číslo složené.