Abstrakt
Práce se zabývá otázkou, zda člověku lze přisoudit něco, co by bylo možno nazvat "smyslem pro unikátnost" (pro jedinečnost v numerickém smyslu). Unikátnost se může primárně vztahovat k individuálnímu prožitku nějaké epizodické situace vsazené do aktuálního kontextu.
Teprve z takové zkušenosti by bylo lze odvozovat i objektivní (či intersubjektivní) pojetí unikátnosti či jedinečnosti konkrétních věcí a událostí. Smysl pro unikátnost je příbuzný smyslu pro časoprostorovou přítomnost, smyslu pro "já" a smyslu pro stejnost reálně prožitých epizod a vzpomínek na ně.
V otázce je povaha této příbuznosti.