Při studiu přirozených lesních společenstev devíti kopců Českého středohoří nebyly zjištěny rozd íly ve stanovištní (alfa) diverzitě společenstev. Naopak, obrat druhů (beta diverzita) byl velký jak v rámci jednotlivých kopců tak mezi nimi.
Druhové složení společenstev nejvíce koreluje s energetickým příkonem stanoviště a s poktyvností stromového patra.