Cílem předloženého článku je shrnout klíčová témata dosavadní diskuze o budoucí podobě politiky soudržnosti EU a navrhnout několik dílčích, ale významných opatření, která by eliminovala některé současné koncepční i implementační problémy této politiky a mohly by přispět i ke zvýšení efektivnosti této politiky. Konkrétně článek navrhuje přechod od „One size does not fit all“ k „flexibilní koncentraci“, diskutuje možnosti pokrytí tzv. „nových výzev“, volný pád po překročení kritické hranice 75% průměru HDP EU, zabývá se možnostmi zajištění koherence politiky soudržnosti s dalšími (sektorovými) politikami a konečně navrhuje, aby mohla by být z Fondu soudržnosti financována i výstavba vědeckotechnické infrastruktury národního nebo evropského významu.