Příspěvek přináší dílčí závěry z hodnocení sněhové pokrývky v několika experimentálních povodích na Šumavě a v Krušných horách. Pro zkoumání odtokových poměrů a pro modelování a případnou předpověď odtoku z tajícího sněhu je zcela klíčová znalost množství vody akumulované ve sněhové pokrývce před nástupem jarního tání. Údaje o skutečném charakteru sněhové pokrývky v pramenných oblastech českých toků jsou přitom velmi neúplné a nepřesné.
Tání sněhu vlivem zvýšené teploty doprovázené často dešťovými srážkami přitom představují v České republice nejčastější příčinu vzniku povodně.