I když je vztah mezi charakterem stanoviště v primárním areálu a invazním úspěchem druhu v areálu invadovaném zastřen faktory jako jsou geografický původ nebo doba introdukce, druhy pocházející z eutrofních, intenzivně disturbovaných stanovišť se silnou kompeticí jsou při invazi nejúspěšnější. Jako příklad těchto typů stanovišť a společenstev lze uvést např. břehové křoviny a vysokobylinné lemy toků, disturbované vysokobylinné nivy nebo erodované svahy. Úspěšné invazní druhy navíc ve svém sekundárním areálu rozšiřují svoji původní niku a invadují širší spektrum habitatů, než v jakém se nacházejí ve svém původním areálu.
Korespondence mezi charakterem stanovišť v primárním a invadovaném areálu je nejsilnější pro naturalizované neofyty.