Současné studie ukazují, že typ stanoviště je nejdůležitějším faktorem určujícím invadovanost rostlinných společenstev. V plochách měřítka do několika stovek metrů čtverečních vysvětluje mnohem více variability v zastoupení nepůvodních druhů než klimatické poměry či přísun diaspor.
Na tomto zjištění bylo založeno mapování rostlinných invazí, při kterém byla znalost invadovanosti jednotlivých typů stanovišť ve střední Evropě, Spojeném království a Středozemí (Katalánsko) promítnuta do map krajinného pokryvu a extrapolována do základních biogeografických regionů. Vznikla tak první mapa rostlinných invazí v Evropě, která predikuje vysokou invadovanost v nížinách temperátní oblasti západní a střední Evropy a nízkou v boreální zóně, horských oblastech a Středozemí (zde s výjimkou pobřeží a zavlažované zemědělské půdy).