Studie podává výklad ústředních pojmů Aristotelovy etiky (EUDAIMONIA, HEXIS, ENERGEIA, PRAXIS aj.) z hlediska času s důrazem na bytostnou proměnlivost světa lidského jednání. Ukazuje se, že času v Etice Níkomachově je nutné rozumět jinak než času chápanému v perspektiv ě IV. knihy Fysiky.