Byly studovány projevy druhů Impatiens (I. glandulifera, I. noli-tangere, I. parviflora) v terénu na místech, kde tyto jednotlivé druhy dominují. Místa, kde dominovala domácí I. noli-tangere a dřívější invazní I. parviflora, byla vhodná pro klíčení všech druhů, ale místa s dominací I. parviflora byla vhodnější pro další vývoj rostlin.
Výsledky ukazují, že I. noli-tangere mohla být v minulosti z těchto míst konkurenčně vytlačena; je možná další expanze I. glandulifera. Místa s dominancí tohoto druhu byla nevhodná nejen pro růst otatních druhů Impatiens i samotné I. glandulifera rok po té, co byla I. glandulifera posečena.