Intra-individuální polymorfismus u diploidních a apomiktických polyploidních jestřábníků (Hieracium, Lactuceae, Asteraceae): rozluštěný fylogenetický signál, retikulace a evoluční šum
Abstrakt
První molekulární fylogenetická rekonstrukce rodu Hieracium založená na diploidních a domnělých nehybridogenních polyploidních druzích. Rod se rozpadá do dvou základních skupin, zahrnujících druhy s přepokládaným západo- resp. východoevropským původem.
Bylo nalezeno mnoho hybridních typů, z velké části jde o hybridy mezi „západní“ a „východní“ skupinou. Pravděpodobné je přežívání v různých glaciálních refugiích a následný sekundárný kontakt spojený s hybridizací, případně polyploidizací a apomixií.
Získaná data ukazují na historicky mnohem větší diversitu diploidních taxonů, v mnoha dnešních hybridogenních druzích jsou „stopy“ dnes již pravděpodobně vyhynulých taxonů. Vysoká intraindividuální variabilita v analyzovaném jaderném úseku s vysokým počtem kopií si vyžádala podrobnou analýzu znaků s cílem odlišit fylogenetický signál od hybridního původu a homoplasie.