Příspěvek zkoumá velice tenkou hranici oddělující činnosti rituální od nerituálních. Problematiku vysvětluje srovnáním dvou koncepcí tzv. ritualizace, z nichž jedna interpetuje tento proces staticky a druhá dynamicky.
Autor, který se p řiklání k dynamickému pojetí ritualizace, zdůrazňuje klíčovou roli tělesnosti coby zdroje a nositele (zárodečných) rituálních forem. Článek zároveň slouží jako představení díla významného žijícího světového "ritologa", Ronalda L. Grimese, který se ve svých pracích kromě jiného věnuje zejména mechanizmu vzniku a zániku rituálů a jejich roli v moderní euro-americké společnosti a který byl české odborné i laické veřejnosti doposud neznámý.