Abstrakt
Extremně vysoká variabilita v genech MHC u obratlovců je považovaná za následek na frekvenci závislé parasity poháněná selekce a partnerských preferenc í vedoucích ke vzniku potomků heterozygotních v MHC nebo vyhýbání se se inbreedingu. V této práci kriticky revidujeme studie o MHC asociované volbě partnerů u člověka.
Ty jsou založeny na: 1) preferencích pachu, 2)preferencích tváří a 3) průzkumech aktuální volby partnerů. Většina studií založených na pachu vykazují disasortativní preference.
Na rozdíl od toho výzkumy atraktivita tváří naznačují preference pro MHC podobného jedince. Výsledky o MHC u současných párů ukazují tendenci k podobnosti v jedné studii, nepodobnosti ve dvou studiích a náhodnou distribuci v několik dalších studiích.
Tyto různorodé výsledky mohou reflektovat kontextuálně závoslou preferenci anebo preferenci závislou na životních strategiích.