Abstrakt
Nový občanský zákoník se koncepčně odvrací od tzv. organické teorie právnických osob a naopak se přiklání k tzv. fikční teorii právnických osob. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, však stále zůstává koncepčně založen na teorii organické.
Cílem tohoto článku je tak upozornit na pravděpodobné problémy, které poplynou z odlišných teoretických východisek obou zákonů a budou spočívat v obtížné aplikovatelnosti zákona trestní odpovědnosti právnických osob. Autor dovozuje, že současné jazykové znění § 8 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je v rozporu s fikční teorií, neboť předvídá, že trestný čin páchá sama právnická osoba (ačkoliv dle fikční teorie sama nemůže jednat), že má vlastní zájmy (ačkoliv nemá dle fikční teorie vlastní vůli) a že může jednat vlastním jménem (ačkoliv nový občanský zákoník stanoví, že za ni vždy jedná zástupce).
Závěrem autor upozorňuje, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob stanoví širší deliktní odpovědnost, než je tomu v soukromém právu, což je v přímém rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe.