Článek se zabývá Augustinovým pojmem conversio vjeho návaznosti na novoplatonskou epistrofé. ZAugustinova vyprávění vjeho Vyznáních víme, že jeho ?konverze? byla vjedné své fázi cestou od novoplatonských knih kmystickému smyslu Písma.
Pojem ?konverze? sám přitom vjeho rukou prodělává stejný proces: znovoplatonské konstituce intelektu (či andělského ducha) se postupně mění veticko-náboženské obrácení lidské bytosti kbiblickému Bohu, které má jak svou individuální (Vyznání), tak i společenskou (O obci Boží) stránku.