Rozsáhlá studie nabízí novou interpretaci významné, ale dosud nedoceněné části Barthovy Církevní dogmatiky, jeho učení o Božích dokonalostech (KD II/1, §§ 30-31). Ukazuje, jak a proč velký dialektik rozdělil dvanáct tradičních Božích vlastnosti do dvou řad po šesti vlastnostech, i to, jak se mu podařilo biblicky doložit a ve vlastním traktátu udržet napětí mezi jednotlivými Božími dokonalostmi i napětí uvnitř těchto dokonalostí samých.
Závěrečná část studie mapuje, nakolik Barthovo pojetí ovlivnilo další traktování této dogmatické látky vněmecké evangelické teologii.