Hydronefróza představuje rozšíření kalichopánvičkového systému postižené ledviny doprovázené různýmstupněm atrofie renálního parenchymu. Cílem retrospektivní studie bylo zhodnocení výsledků léčby pacientůs vrozenou hydronefrózou.V období 1996 - 2001 bylo operováno 62 pacientů, z toho 44 chlapců a 18 dívek. 48 pacientů mělo hydronefrózuna podkladě subrenální obstrukce v důsledku kongenitální dysplazie pyeloureterálního přechodu a 14 pacientůhydronefrózu způsobenou obstrukcí pyeloureterálního přechodu aberantními vazivově cévními pruhy.
Dva pacientiměli obstrukci oboustrannou. U všech pacientů autoři provedli resekční pyeloplastiku podle Andersonaa Hynese, nález obstrukce vazivově cévními pruhy si vyžádal navíc transpozici aberantních cév mimo oblastpyeloureterálního přechodu.Uvšech pacientů bylo dosaženo zlepšení odtoku moči z ledviny bez známek obstrukce.U 4 pacientů byla zjištěna současná obstrukce PU přechodu a ureterovezikální junkce, u 3 pacientů bylo třebaponechat zajišťující nefrostomii a v odstupu 3-4 týdnů provést resekci juxtavezikálního močovodu a jehoreimplantaci.
Nález obstrukce pyeloureterálního přechodu nevylučuje současnou obstrukci ureterovezikálníjunkce, u takových pacientů se nevyvine typický dilatovaný obstrukční megaureter. V souboru nebyly zjištěnypodstatné rozdíly mezi výsledky léčby obstrukční hydronefrózy na podkladě dysplazie pyeloureterální junkcea hydronefrózy z obstrukce aberantním vazivově cévním svazkem.