Abstrakt
Cílem práce je přehled současných možností léčby novorozenců se závažnými vývojovými vadami. Novorozenecká chirurgie vrozených vývojových vad byla v posledním desetiletí pozitivně ovlivněna rozvojem neonatologie a prenatální diagnostiky.
Prenatálně diagnostikovaná vrozená vada není dnes primární indikací k přerušení těhotenství ale ke komplexnímu vyšetření a konsultaci ve specializovaném centru. Definitivní rozhodnutí týkající se donošení plodu, nebo přerušení těhotenství náleží plně informovaným rodičům.
Ve většině př ípadů není novorozenecká chirurgie chirurgií urgentních operací, operujeme dostatečně stabilizované novorozence při zajištění komplexní kolemoperační péče. Prognóza co do přežití i kvality života je pro většinu izolovaných vrozených vad dobrá.
V období 1994-2001 bylo na pracovištích autorů dosaženo přežití 73 % novorozenců s izolovanou hraniční kýlou, 87 % s omfalokélou, 93 % s gastroschízou, 90 % s atrézií jícnu, 97 % s atrézií anorektální a 100 % u intestinálních atrézií. S poklesem mortality se do popředí zájmu dostávají otázky časné definitivní korekce, dlouhodobých výsledků a kvality života.
Při nízké incidenci jednotlivých vrozených vad současné porodnosti v České republice je opodstatněná koncentrace vybraných vad do center, která jsou schopná poskytnout komplexní prenatální i časnou postnatální léčbu.