Optimální kompenzací u pacientů s diabetem 2. typu je individualizace léčby podle stadia onemocnění a poměru hlavních patofyziologických poruch. Vzhledem k dosud nedostatečné účinnosti známých postupů se pozornost zaměřuje na hledání nových efektivnějších postupů založených na použití známých molekul perorálních antidiabetik nebo na zavedení nových látek.