Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) mají obvykle sníženou toleranci fyzické zátěže a kvalitu života. Některé z dřívějších studií ukázaly, že tolerance zátěže koreluje u těchto nemocných poměrně slabě s ventilačními parametry.
Naší snahou bylo proto najít parametr, který by nejlépe odrážel, popř. byl schopen předpovědět toleranci fyzické zátěže. Do studie bylo zařazeno 19 pacientů, kteří vstupovali do rehabilitačního programu pro pacienty s CHOPN.
Jejich průměrná hodnota objemu vzduchu vydechnutého při usilovném výdechu za 1 vteřinu (FEV1 ) byla 46 % náležitých hodnot, s rozmezím 21 - 79 %. Pacienti byli cíleně vybíráni tak, aby pokryli celé spektrum tíží onemocnění, respektive bronchiální obstrukce.
K hodnocení statických i dynamických ventilačních parametrů byly použity postbronchodilatační hodnoty. K hodnocení kvality života byl použit respirační dotazník (St.
George's respiratory questionnaire - SGRQ), hodnotící příznaky, aktivitu a důsledky nemoci s rozmezím od 0 (nejlepší úroveň) do 100 (nejhorší úroveň). Hodnoty FEV1 (p < 0,001) a poměru FEV1 k vitální kapacitě plic (FEV1 /VC, p < 0,001) významně pozitivně korelovaly s ušlou vzdáleností při 6minutovém testu chůzí.
FEV1 /VC měla těsnější kore- laci než samotné FEV1. Stupeň hyperinflace vyjádřený hodnotami reziduálního objemu (RV, p < 0,005) a poměru reziduálního objemu k totální plicní kapacitě (RV/TLC, p < 0,001) negativně koreloval s ušlou vzdáleností při 6minutovém testu chůzí (6MWD).
Maximální okluzní inspirační tlaky (PImax , p < 0,05) souvisely přímo úměrně se vzdáleností při 6minutovém testu. Celkové skóre kvality života podle SGRQ významně korelovalo s tolerancí fyzické zátěže.
Ventilační parametry, včetně statických, a funkce inspiračních dýchacích svalů významně ovlivňovaly fyzickou výkonnost pacientů. Tolerance fyzické zátěže byla významně vyjádřena v celkovém skóre kvality života těchto nemocných.