Východisko. Děti trpící vzácnými vrozenými onemocněními vyléčitelnými transplantací kostní dřeně většinou postrádají zdravého HLA identického sourozence, který by mohl být dárcem kostní dřeně.
Selže-li nalezení nepříbuzného HLA identického dárce v registrech, nebo není-li na jeho vyhledání dostatek času pro progresi nemoci, jsou odsouzeny k smrti. Protože dítě dědí od každého z rodičů vždy jeden haplotyp, skládající se z těsně navázaných genů HLA systému, je dárce -rodič vždy okamžitě k dispozici.
Rizikem haploidentické transplantace je nepřihojení štěpu a nezvládnutelná těžká reakce štěpu proti hostiteli (GVHD). Selekce CD34+ kmenových buněk z periferní krve růstovými faktory stimulovaných dárců se současnou deplecí T lymfocytů ze štěpu umožňuje transplantaci přes bariéry HLA systému.
Metody a výsledky. V období XII/1995-III/2000 bylo na II. dětské klinice FN Motol léčeno transplantací CD34+ buněk s T deplecí periferní krve od haploidentických rodičů 5 dětí s vzácnými vrozenými onemocněními.
Jednalo se o maligní osteopetrózu, vrozenou těžkou kombinovanou imunode%cienci (2 děti), Wiskottův-Aldrichův syndrom a hemofagocytující lymfohistiocytózu. Pozitivní selekce CD34+ buněk z periferní krve dárců stimulovaných G-CSF byla provedena metodami imunoadsorbce (Ce11Pro) (n=2) a imunomagnetické separace (C1iniMACS) (n=3).
K přihojení štěpu došlo u 4 dětí, v jednom případě ale následovala časná rejekce úspěšně zvládnutá druhou transplantací od stejného dárce (osteopetróza). U jednoho dítěte s těžkou kombinovanou imunode%ciencí se transplantát nepřihojil a dítě se připravuje k další transplantaci.
Akutní GVH reakci dobře reagující na léčbu kortikoidy prodělaly 2 děti. Tři děti žijí, z toho dvě jsou vyléčeny.
Dvě děti zemřely na potransplantační komplikace - CMV pneumonii a encefalitidu neznámé etiologie. Závěry.
Haploidentická transplantace vysoce čištěných CD34+ periferních kmenových buněk od rodičů je vhodnou léčebnou alternativou u dětí s život ohrožujícím vrozeným onemocněním v situaci, kdy chybí HLA identický dárce. Takto léčené děti mají vyšší riziko nepřihojení štěpu a infekčních komplikací pro pomalou rekonstituci imunity ve srovnání s transplantací od HLA genotypicky nebo fenotypicky identických dárců.