Prognózu nemocných léčených pro závažné chirurgické nitrobřišní příhody ovlivňuje vedie závažnosti stavu také selhání energetického metabolismu. Některé poruchy vnitřního prostředí jsou výsledkem defektní energetické situace, energetické selhání se podílí na vzniku orgánových poruch, selhání a úmrtí.
Buněčný energetický metaboUsmus lze vyjádřit jako tzv. "redox-stav", který lze měřit nepřímo stanovením poměru ketolátek v arteriální krvi - AKBR - Arterial Ketone Body Ratio. Cílem práce bylo ověřit, zda stanovení indexu AKBR je možné, jaký má význam v klinické praxi a porovnat jeho validitu především s běžně užívanými skórovacími schématy APACHE II a MPI.
Hodnoceni byli 24 nemocní operovaní pro obstrukci tlustého střeva a 8 nemocných operovaných pro peritonitidu střevního původu. Zatímco hodnocení pomocí skóre MPI pomohlo stanovit prognózu, hodnocení pomocí skóre APACHE II nepřispělo k predikci vývoje onemocnění.
Stanovení AKBR mělo prognostický význam pouze U nemocných, kteří během léčby zemřeli. Závěr: Pro užití v praxi je třeba biochemická vyšetření i skórovací systémy zlepšit a zjednodušit a naučit se je lépe využívat.