Abstrakt
Autoři demonstruj í na anamnézách své zkušenosti se syndromem krátké smyčky, který se vyvíjí po rozsáhlých resekcích tenkého střeva. Klinický obraz syndromu je charakterizován průjmem, steatorea, špatným trávením a malabsorpcí se ztrátou tělesné hmotnosti.
Nechirurgická léčba syndromu kopíruje jeho různá stadia. Cílem konzervativní terapie je především zachování výživové integrity organismu a postupná adaptace střeva, která nakonec umožní změnu perorálního příjmu.
Tato adaptace trvá 1 až 2 roky. V neposlední řadě by léčba měla odstranit průjem.
Autoři na příkladech demonstrují, že správně provedená léčba zabránila rozvoji podvýživy, na rozdíl od jiného případu, kdy byly podceněny následky chirurgického zákroku a u pacienta se vyvinula kachexie a perniciózní anémie.