Po objevu endogenní tvorby oxidu dusnatého {NO} a jeho vazodilatačního působení se předpokládalo, že v plicní cirkulaci může existovat vysoká tonická produkce NO, která by tak přispívala k nízkému bazálnímu tonu hladkého svalu plicních cév. Značné experimentální úsilí, shrnuté v této disertační práci, však ukázalo, že ve skutečnosti se tato představa neuplatňuje.
Při plicní hypertenzi syntéza NO stoupá. Rozvoj plicní hypertenze je tímto protektivním mechanismem částečně tlumen.