Součástí příznakového souboru radikulámího syndromu je svalové oslabení. Slabost některých svalových skupin je často diagnostikovaný a někdy klinicky dominantní projev radikulámího syndromu.
Oslabení jiných svalových skupin je méně nápadné a musí být aktivně vyhledáváno. Tato skutečnost byla ověřena na souboru 15 pacientů s radikulámím syndromem L5, u kterého bývá klinicky manifestní zejména oslabení extenzorů nohy a prstů a méně nápadné je oslabení abduktorů kyčelního kloubu.
U všech pacientů byl potvrzen CT vyšetřením výhřez disku nebo jeho sekvestr jako příčina neurogenní léze kořene L5. EMG vyšetřením byla potvrzena neurogenní leze jako příčina svalového oslabení.
U 9 pacientů bylo klinicky zjištěno a elektromyograficky potvrzeno oslabení extenzorů nohy a prstů a dále i abduktorů kyčelního kloubu. U 3 pacientů pouze oslabení extenzorů nohy a prstů.
U 3 pacientů bylo prokázáno oslabení pouze abduktorů kyčelního kloubu. Oslabení abduktorů kyčelního kloubu je významné pro vznik a trvání poruch statiky pánve a páteře.
V rámci komplexní rehabilitace je nutné na podporu trofiky oslabených svalů zařadit co nejdříve facilitační prvky. Včasná diagnostika a cílená rehabilitace oslabení abduktorů kyčelního kloubu je podmínkou úspěšné terapie vertebrogenních potíží nejen u kompresivních radikulárních syndromů, ale i stavů po operacích výhřezů meziobratlových plotenek.
Vždy je nutné posuzovat posturální poruchu v souvislosti s klinickým nálezem, svalovým testem, CT a EMG vyšetřením.