Zneužív ání a / nebo zanedbávání dětí může vést nejen k vážnému poškození zdraví, ale v krajních případech k smrti. Smrtelným následkem týraného dítěte je neúplná skupina vážně poškozených dětí; umožňuje však nejen numerické srovnání, ale také hodnocení trendů.
Cílem této práce byla analýza úmrtí dětí, které zemřely v souvislosti s použitím síly v rodině. ZPŮSOBY A VÝSLEDKY.
Autor analyzoval skupinu 75 dětí, 47 chlapců (63%) a 28 dívek (37%) ve věku do pěti let: pokrývá období 25 let (1964-1988) a správní oblast hlavního města Prahy a bývalých Středočeský kraj s celkovým počtem 2 milionů obyvatel. Do skupiny nebyla zahrnuta novorozenci zabitá matkou během porodu nebo bezprostředně po porodu (63 subjektů).
Podle analýzy podle věku byl zaznamenán následující počet úmrtí v různých skupinách: 0-1 rok 45 úmrtí (60%), 1-2 roky 13, 2-3 roky 11, 3-4 roky podobně jako 4-5 let 3 úmrtí každého. Poměr chlapců a dívek byl 47:28.
Nejčastější příčinou úmrtí byla poranění hlavy (31-41%), následovalo udušení 15x, poranění břišních orgánů 6x, intoxikace (4x, vč. 3x oxidu uhelnatého), mnohočetná poranění 4x, poranění hrudních orgánů 3x, hladovění 2x , podchlazení 2x, tepelné poškození 1x. Zjištění pitvy nejsou užitečná pouze pro posouzení příčiny smrti, mechanismu poškození a doby, kdy byla škoda způsobena, ale spektrum typů poškození může klinickým a sociálním pracovníkům pomoci v prevenci syndromu týraného dítěte.
ZÁVĚRY. Zneužívání a zanedbávání dětí v rodinách může vést nejen k vážnému poškození zdraví, ale může být i smrtelné.
V oblasti s 2 miliony obyvatel bylo v letech 1964-1988 zaznamenáno 75 úmrtí dětí ve věku do pěti let (poměr: 2,5: 1 milion ročně). Převládají mechanická poranění (89%), zejména poranění hlavy (41%).