Průdušnice a velké průdušky jsou lemovány pseudostratifikovaným sloupcovitým řasinkovým epitelem. Sekreční prvky jsou reprezentovány pohárovými buňkami.
U zdravých subjektů je většina pohárových buněk naplněna hlenem, pouze 3% z nich vylučují sekreci. Nad epitelem je vyvinuta pravidelná ciliární hranice.
Mezi kinociliemi s vnitřním vzorem 9 + 2 je objeveno asi 1% změněných řasinek. Pohárové buňky jsou první, které reagují na většinu škodlivých látek, s výjimkou některých inertních prachů.
Jejich počet se zvyšuje a mechanismus sekrece se zrychluje. Poškození řasinkových buněk se odráží ve poškození ciliárního okraje, kde klesá prům ěrný počet řasinek na mikron 2 a zvyšuje se poměr změněných řasinek.
Pro srovnání účinku různých škodlivých látek byla navržena klasifikace stupně změny epitelu dýchacích cest. Podle stupně poškození ciliárního okraje a funkčního stavu sekrečních prvků bylo poranění epitelu klasifikováno jako vážné, středně závažné a mírné.