Autor podává nástin předpokládaného vývoje klinických biochemických vyšetření v budoucích desetiletích na základě vývoje za posledních 40 let. Vývoj biochemických analyzátorů bude pravděpodobně znamenat dokonalejší robotizaci; zvýšení kapacity (počet provedených testů za hodinu) pravděpodobně nebude výsledkem rychlejších individuálních analýz (rychlost 900 testů za hodinu je pravděpodobně optimální), ale kapacita se zvýší zdvojnásobením a ztrojnásobením kritických prvků (fotometrie nebo technika měření, pipetování atd.).
Pravděpodobně se objem vzorků krve nesníží (na méně než 1-2 mikrolitry); mnohem více se však budou používat techniky amplifikace (jako v současnosti polymerázová řetězová reakce a další (pro replikaci bun ěčných látek, jako je DNA). Dojde k posunu a většímu využití technik "in vivo", jako je magnetická rezonanční spektroskopie a vyšetření pomocí biosenzorů (kvůli možnosti a zejména výhodnosti nepřetržitého zkoumání některých analytů).
Zkoumané spektrum bude rozšířeno o další látky (zejména krátkodobě existující, jako např. cytokiny, selektiny, molekuly lepidla atd .; projevy cirkadiánní dynamiky budou mnohem více sledovány, např. u nádorů nebo chronofarmakokinetiky některých léků. Velkého vývoje lze očekávat v oblasti využití počítačové techniky pro hodnocení a komunikaci laboratorních údajů a dalších údajů o pacientovi. mnohem širší využití budou mít konzultace globální (nebo alespoň regionální) počítačové sítě.