Abstrakt
Problematika prenatální diagnostiky vrozených srdečních vad (VSV) je úzce spojena s vývojem ultrazvukových metod. Historickým mezníkem je počátek 80. let minulého století, kdy dochází k vývoji dvourozměrného obrazu svysokou rozlišovací schopností.
Z dopplerovských technik, umožňujících funkční hodnocení fetálního srdce a fetoplacentárního oběhu, se ve stejném období vyvíjí konvenční dopplerovská metoda a ke konci téže dekády se objevuje barevné dopplerovské mapování. Mezi první pracoviště zabývající se prenatální diagnostikou vrozených srdečních vad patří vedle Londýna (L.
Allanová) a Paříže (L. Fermont) i pracoviště dětské kardiologie v New Haven, na kterém právě Joshua Copel s Charlesem Kleinmanem publikovali první práce věnované problematice fetálního srdce.
V této souvislosti je mým velkým potěšením konstatovat, že mezi uvedená pracoviště patří i klinika Dětského kardiocentra motolské nemocnice. Díky enormnímu úsilí M. Šamánka a J. Škovránka se podařilo využít prvních zkušeností s prenatálním vyšetřením srdce (v roce 1983) k realizaci tehdy velkorysého projektu.
Díky jednotné koncepci celonárodního ultrazvukového screeningu vrozených srdečních vad, uvedeného do života vroce 1986, je prenatální ultrazvuková diagnostika VSV v České republice na velmi vysoké úrovni. Výsledky programu jsou ve světě vysoce ceněny a u nás vytvořený model koncepce je nezřídka aplikován i v dalších evropských zemích. Česká republika dnes patří - vedle Anglie, Francie, Finska, Německa a Itálie - mezi státy, ve kterých je screeningový program realizován.
Pro zajištění efektivního screeningu vrozených srdečních vad je nezbytné vzdělávání gynekologů, kteří tvoří základní pilíř celého systému. Vyšetřovací schéma kardiovaskulárního systému plodu určené pro gynekology je ve všech zemích obdobné.
Spočívá v hodnocení čtyřdutinového obrazu a odstupu obou velkých arterií ze srdečních komor. Tímto vyšetřením lze prokázat prakticky všechny závažné vrozené srdeční vady.
V České republice se díky propracovanému vzdělávacímu programu a zejména díky velkému zájmu ze strany gynekologů a porodníků prenatálně diagnostikuje asi jedna čtvrtina všech a především až tři čtvrtiny závažných, život ohrožujících vad srdce. Trend v záchytu nadále stoupá.