Cíl práce: V dětském věku je indikací pro náhradu kořene aorty jednak aneuryzma ascendentní aorty s vrozeným defektem aortální stěny s anuloektazií a regurgitací aortální chlopně, jednak získaná závažná regurgitace aortální chlopně po valvuloplastice kritické aortální stenózy s hypoplastickým aortálním anulem, nedovolující implantaci nejmenší mechanické chlopně. V práci jsou uvedeny vlastní zkušenosti s náhradou kořene aorty u dětí lidským aortálním homograftem nebo pulmonálním autograftem podle Rosse.
Materiál a metoda: V Dětském kardiocentru v Praze - Motole byla provedena v letech 1992-1999 náhrada kořene aorty u 12 dětí ve věku 5 dnů-12 roků. Indikací bylo u 4 dětí aneuryzma ascendentní aorty s těžkou aortální regurgitací.
Kořen aorty byl u nich nahrazen aortálním homograftem velikosti 23-27 mm. Osm dětí mělo aortální regurgitaci od novorozeneckého věku, z nichž 7 mělo regurgitaci získanou po předchozí balonkové valvuloplastice kritické aortální stenózy.
Kořen aorty byl u nich nahrazen podle Rosse pulmonálním autograftem o průměru 10-19 mm. Výsledky: Zemřelo jedno dítě (Marfan se solitární levou koronární arterií) po náhradě kořene homograftem.
Ostatní pacienti jsou klinicky bez potíží a dobře prospívají. Aortální regurgitace vymizela u 10 dětí.
Anulus aorty po Rossově operaci roste u všech 5 dětí, vyšetřených 9-30 měsíců po operaci. U jednoho pacienta se vyvinula progresivní extrémní hypertrofie levé komory s volným výtokovým traktem.
Závěr: Lidské chlopně jako aortální homograft nebo pulmonální autograft jsou vhodné pro náhradu kořene aorty u dětí. U malých dětí s úzkým anulem aorty je náhrada kořene aorty autograftem plicnice podle Rosse nejen metodou volby, ale také jedinou možnou alternativou.
U některých starších dětí se nabízí nová technika vzájemné výměny aortální a pulmonální chlopně po určité úpravě původní regurgitující aortální chlopně.