U 10 pacientů s komplexními cyanotickými vrozenými vadami bylo provedeno podrobné koagulační vyšetření na začátku a na konci mimotělního oběhu po neutralizaci heparinu protaminem, a výsledky byly porovnány s kontrolním vyšetřením, provedeným před celkovou heparinizací, po úvodu do celkové anestezie. Vyšetřovali jsme aktivovanou dobu srážení krve (ACľlT) pomocí testovacích zkumavek s celitovým aktivátorem (Hemochron), a dále HR-ACT test s kaolinovým aktivátorem (Medtronic) pro porovnání výsledků.
Měřili jsme kvantitativně v plazmě hladinu heparinu, antitrombinu III a fibrinopeptidu A, který je citíivým indikátorem intravaskulární koagulace. Sledovali jsme též hladinu fibrinogenu a celkový počet trombocytů v krvi.
Byl zaznamenáván stupeň hemodiluce a teplota v obdobích měření. Hodnoty obou ACT testů byly v rozmezí hodnot nad 420 sek., posuzovaných podle našeho protokolu jako adekvátn í pro celkovou heparinizaci pri operaci v mimotělním oběhu.
Přesto byly zjištěny hladiny heparinu na nižším stupni doporučovaných koncentrací podle literatury, snížené hodnoty antitrombinu III v průběhu mimotělního oběhu a zvýšení hodnot fibrinopeptidu A na konci mimotělního oběhu, které svědčí pro skrytou produkci fibrínu u našich pacientů. Laboratorní výsledky byly porovnány s klinickými příznaky krvácení po operaci.
U 50 % pacientů došlo po operaci ke zvýšeným znáirďcám krvácení v operačním poli a z hrudních drénů, u 2 pacientů musela být provedena revize operační rány. V laboratorních testech byla zjištěna u 2 pacientů trombocytopenie po operaci, 1 pacient měl snížený protrombinový test pod 45 % a u jednoho pacienta byla významně snížená hladina fibrinogenu, vyžadující suplementaci tohoto faktoru.
Po úpravě laboratorních výsledků a chirurgickém ošetření se hemostáza upravila. Všichni pacienti přežili operaci a byli propuštěni z nemocnice do domácího ošetřování.