Abstrakt
Ve společném souboru 228 pacientů s traumatem ledviny ze dvou klinických pracovišť - fakultních nemocnic v Praze na Vinohradech a v Olomouci - autoři hodnotí vyšetření močového sedimentu v korelaci se závažností postižení ledviny a význam jednotlivých zobrazovacích metod. Z výsledků vyplývá, že nález hematurie tvoří důležitou složku diagnózy, nelze ji však přímo korelovat se stupněm poranění ledviny a ve všech případech je nutné doplnit další vyšetření, která zobrazí parenchym ledviny a její okolí.
Zde se dělí diagnostika především mezi CT a ultrazvukové vyšetření (UZ). CT je zobrazovací metodou první volby u poranění ledviny III. a vyššího stupně a při podezření na poranění sdružená.
Ultrazvukové vyšetření dostačuje kvalitou zobrazení i dokumentačními možnostmi pro izolovaná poranění nižších stupňů, která tvoří přibližně 85 % všech poranění ledvin, a pro další sledování poraněné ledviny