Kognitivní deficit u schizofrenie se zásadně podílí na podobě výsledných stavů onemocnění, včetně pracovního a sociálního zařazení. Jedním z klíčových kognitivních postižení jsou poruchy paměti, které mohou ovlivňovat i ostatní kognitivní funkce.
Neuropsychologie je poznamenaná nejednotnou terminologií paměti. Nověji byly popsány neuroanatomické koreláty poruch paměti u schizofrenie: prefrontální kortex, hipokampus, temporální lalok, gyrus temporalis superior, gyrus parahippocampalis, objem bílé hmoty mozečku.
Výzkum paměťového deficitu u schizofrenie se soustřeďuje především na pracovní paměť a na poruchy informačního processingu: zpomalení zpracování, poruchy koordinace a organizace informací. V terapii kognitivního deficitu, včetně poruch paměti u schizofrenie, se uplatňuje komplexní přístup s využitím rehabilitačních technik a terapie antipsychotiky druhé generace.
Kromě nízké potřeby podávání přídatné anticholinergní medikace byl u všech nových antipsychotik prokázán pozitivní efekt na kognitivní funkce. Experimentálně se testují i další farmakologické možnosti