Abstrakt
Mezi typické rysy závislé poruchy osobnosti patří nadměrná potřeba péče druhých. To vede k submisivitě, přilnavosti a strachu zopuštění.
Tato porucha pravděpodobně vzniká interakcí mezi vrozeným úzkostně-inhibovaným temperamentem a nestálou nebo hyperprotektivní výchovou. Nejisté připoutání a bezmoc se dají vytvářet ve vztahu rodič-dítě, nadměrnou připoutaností rodiče nebo průběžnou infantilizací během období, kdy se běžně objevuje individuace a separace.
Závislá porucha osobnosti se objevuje u 5-30 % pacientů a mezi 2-4 % osob v celé populaci. Je diagnostikována častěji u žen ne ž u mužů.
Tito lidé častěji vyhledávají léčbu pro depresi, dystymii nebo některou z úzkostných poruch. Řada z nich hledá terapeutický vztah k uspokojení svojí potřeby podpory, uznání a přijetí. Zjišťování vzniku a zdrojů potřeby péče a podpory jsou důležité součásti léčby.
Kognitivně-behaviorální techniky mohou pomoci při zacílení na pocity nedostatečnosti, nekompetence a bezmoci. Nácvik sociálních dovedností, řešení problémů a nácvik asertivity může mít rovněž důležitou roli.
Depresivní a úzkostné příznaky mohou dobře reagovat na podání antidepresiv