Kognitivní funkce jsou u unipolární deprese často postiženy a to i v případech, kdy odezní akutní epizoda, v období tzv.remise či úplné úzdravy. Dřívější chápání kognitivního deficitu jako pseudodemence, tj. přechodného zhoršení kognitivních funkcí nahrazuje představa o dlouhodobé nedostačivosti některých složek kognitivních funkcí u přinejmenším některých pacientů, které nemusí být závislé jen na míře a hloubce deprese samotné.
Sledování dynamiky kognitivního deficitu, vztahů ke klinickým a demografickým proměnným má význam pro pochopení proměnlivosti či trvanlivosti deficitu a možná v budoucnu i k cílenější terapeutické intervenci u nemocných. Projekt CNS podporuje sledování kognitivního deficitu u širšího souboru osob s unipolární depresivní poruchou pomocí podrobného neuropsychologického vyšetření