Cílem psychoedukace je naučit pacienta dovednostem důležitým pro zvládání nemoci a více jej angažovat v léčbě. V případě chronických duševních onemocnění - především schizofrenie a bipolární poruchy - se uplatňuje rodinná psychoedukace, jejíž účinnost v prevenci relapsu doložila řada kontrolovaných studií.
Prototypem jsou psychoedukační programy pro pacienty se schizofrenií a jejich příbuzné či blízké, které vycházejí z předpokladu o negativním vlivu stresujícího prostředí na průběh nemoci. Článek se zabývá okolnostmi vzniku a teoretickými východisky rodinné psychoedukace u schizofrenie, vysvětluje předpokládané mechanismy účinku této intervence a popisuje základní psychoedukační postupy a typy programů