Abstrakt
V poslední dekádě bylo rTMS experimentálně užito k léčbě deprese, mánie a schizofrenie. Antidepresivní odpověď byla prokázána v otevřených i dvojitě slepých, shamem kontrolovaných studiích.
Méně je známo o účinku rTMS u obsedantně kompulzivní poruchy. Cílem randomizované, dvojitě slepé, neaktivní stimulací (sham) kontrolované studie bylo porovnat účinnost rTMS (10 sezení) u pacientů neodpovídajících na léčbu selektivními inhibitory reuptake serotoninu. 37 pacientů bylo náhodně rozděleno buď k aktivním, nebo neaktivní (sham) rTMS.
Aktivní rTMS měla frekvenci 1 Hz při motorickém prahu 110 % a byla aplikována na levý dorsolaterální prefrontální kortex. Stejný časový design byl použít pro administraci shamu.
Třicet čtyři pacientů studii dokončilo, tři byli vyřazeni na počátku před zahájením léčby. Psychopatologie byla hodnocena CGI, HAMA, Y-BOCS a BAI před léčbou, za dva týdny experimentální léčby a za dva týdny po jejím ukončení nez ávislým posuzovatelem.
Obě skupiny se v průběhu experimentu zlepšily a léčby se mezi sebou významně nelišily v žádném hodnocení.