Původním účelem medicíny bylo zdraví, ne neomezené prodlužování života. Je nezbytné obnovit v lékařské praxi etiku, která chrán í důstojnost pacienta a právo na snesitelnou smrt před náporem nejmodernějších prostředků, před mašinérií přístrojů.
Lékařská profese musí usilovat o zlepšení veřejného zdraví a o zvýšení léčebné úrovně, ale ve svém vztahu k jednotlivému pacientovi musí sloužit v prvé řadě zájmu nemocného. Jinak se stává obětí druhého extrému - dysthanazie - jež vyjadřuje prodlužování života ve stavu, kdy už není etickým imperativem jej udržovat.